Článek
„Nepotřebuji analýzu na to, když stát získá bitcoiny, které smění. Jsem si na sto procent jistý, že to nemůže být trestný čin,“ řekl minulý týden ve čtvrtek Blažek k daru od muže odsouzeného kromě jiného za obchod s drogami.
„Ze samotného aktu nemá dárce žádný výnos, tudíž tímto nemohlo dojít k legalizaci výnosu z trestné činnosti,“ zdůraznil ministr, který den nato oznámil kvůli celé kauze rezignaci.
Podle oslovených odborníků však ke spáchání tohoto trestného činu, lidově zvaného praní špinavých peněz, mohlo dojít. „Mohu mluvit obecně. Není nezbytné, aby osoba, pachatel trestného činu, z něhož pocházejí špinavé peníze, měl prospěch z toho, že někdo jiný tyto špinavé peníze pere,“ uvedl Filip Ščerba, vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Dal i konkrétní příklad: „Pokud bych měl peníze z drogové trestné činnosti, potřeboval bych se jich zbavit a daroval je vám, teoreticky byste se mohl dopustit legalizace výnosu z trestné činnosti.“
V úvahu připadá také zneužití pravomoci úřední osoby. „Aby se jednalo o tento trestný čin, je nezbytné, aby příslušná úřední osoba jednala v úmyslu buď způsobit někomu škodu, nebo někomu zajistit prospěch. Obecně vzato by to mohl být i prospěch ministerstvu,“ popsal Ščerba.
Zajištění prospěchu by podle něj mohlo spočívat v tom, že ministr získal finanční prostředky pro svůj resort a může tento svůj „úspěch“ prezentovat. Ostatně čtvrteční tisková konference byla původně svolána s tím, že ministr bude představovat, na co vše získané prostředky využije, kromě jiného plánoval posílit protidrogová opatření.
„Trestní řízení se rozhodně nemůže vést s ministerstvem spravedlnosti, protože to je organizační složkou státu,“ upozornil advokát Tomáš Nahodil s tím, že Česká republika je výslovně vyloučena z trestní odpovědnosti právnických osob. Fyzické osoby však mohou být stíhány jako pachatelé či spolupachatelé, případně jako organizátor, návodce či pomocník k trestnému činu.
Dar by také mohl být zastíracím manévrem. Zastíráním může být podle zákona například takové jednání, kvůli kterému je těžší nebo zcela nemožné prokázat původ majetku nebo jímž se zakrývá jeho skutečná povaha.
„Také bych generálně nevylučoval trestněprávní odpovědnost,“ řekl Ondřej Preuss, ústavní právník Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „I kdybych si odmyslel kryptoměny, nelegální tržiště a drogy, tak mi to přijde problematické z povahy věci, z hlediska střetu zájmu. Ministerstvo spravedlnosti je ze zákona vrcholný orgán státní správy v oblasti justice, soudů, ale zejména státního zastupitelství,“ popsal Preuss.
Zdůraznil tak fakt, že dárcovskou smlouvu uzavřelo ministerstvo spravedlnosti s člověkem, který je v současné době stále v podmínce.
Kauza bitcoinů
Tomáš Jiřikovský provozoval od roku 2013 nelegální darknet tržiště Sheep Marketplace, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami. Později měl vazby na další nelegální tržiště Nucleus market, i když se neprokázalo, že ho přímo provozoval. Nakonec byl v roce 2017 odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Státu se podařilo zabavit jen 0,5 bitcoinu, přestože měl údajně vydělat přes 1500 BTC.
Po propuštění z vězení za dobré chování se Jiřikovský domáhal navrácení zabavené elektroniky – hlavně však virtuální peněženky s bitcoiny. Jeho advokát Kárim Titz oslovil ministra Pavla Blažka s nabídkou: 30 % bitcoinů jako dar ministerstvu spravedlnosti. Stát z darovaných bitcoinů následně získal v aukcích 956,8 milionu Kč. Blažek to prezentoval jako dar polepšeného kajícníka, zatímco kritici upozorňovali, že si Jiřikovský za tento podíl koupil přístup ke zbytku bitcoinů.
Na další podezřelé okolnosti upozornil Radiožurnál. Podle oficiální verze událostí byla peněženka otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka. Podle analytických webů nicméně odešla ještě jiná dvojice plateb před tímto otevřením. Z transakčních analýz se také ukázalo, že na peněžence byla podstatně větší částka, než Blažek tvrdil, a to 12,5 miliardy korun, tedy 5366 bitcoinů.
